V průběhu let se u nás stále střídají teplé, ale i studené zimy.  V našem kraji jsme měli často jen okolo 20 cm sněhu, a to ještě jen několik dní. Sníh potom s dalším oteplením roztál. Ráno při výhledu z okna jsme se těšili na pohled louky, které jsou alespoň ojíněné jinovatkou, ale ta se vždy v dopoledních hodinách také zcela roztopila.  Když už se objevila na několik dní pořádná zima, bylo to překvapení. Bohužel přišla, když byli ovocné stromy plné květu, a té zimy už vlastně nebylo potřeba. Za naším domem, na velice dobrém místě, v závětří, roste krásných čtyřicet let stará jabloň, ze které vždy věštíme, jak se bude ten který rok dařit ovoci. 

Během těchto čtyřiceti let měla jabloň snad jen dvakrát velice málo ovoce. Ale to byly roky, ve kterých se naprosto žádnému ovoci nedařilo. Jednou přišel takový silný mráz, zrovna když přecházeli z pupenu do květu.  Byla to taková zima, že úplně zmrazila poupata a pučící květy. Jenom několik květů zcela nahoře, až na vrcholu stromu tento mráz vydržely. Takže se ukázalo, že mráz dosahoval od země až do čtyř metrů výšky. Takové veliké vzestupy a poklesy teplot jsou rovněž doprovázeny velice rozdílnou vlhkostí v přírodě.

Příroda to zařídila tak, aby velmi málo živočišných škůdců přežilo nepřetržitě studenou zimu. Pokud však nastane zima jenom mírná, příliš teplá zima anebo i vlhká zima, člověk se musí připravit na to, že zjara příštího roku bude mít na své zahradě u rostlin spoustu všelijakých živočišných škůdců, ale i rostlinných škůdců, jako jsou například plísně. Za těchto okolností máme možnost zvolit vhodná hnojiva a tak čelit u rostlin rozličným problémům, které se dají očekávat. Pokud ale chceme, abychom měli rostliny skutečně dobře chráněné, měly by být již zasazeny do země tak, aby byly posíleny do vegetačního období, aby vůbec k jejich napadení nějakými škůdci, ať už živočišnými, nebo rostlinnými, nedošlo. To znamená, že hnojivo, které používáme, by mělo revitalizovat přímo půdu, ne jen hnojit rostliny.